Příspěvky budeme průběžně přidávat: dnes 9 příspěvky

9. Dobrý den,

mám tři děti, navštěvují DDM ROROŠ už od 1.třídy. Chodí nyní hlavně na kroužky - plavání, florbal a turistický. (dříve také lezecký a kytaru) 1kroužek = 1dítě... To si mají vybrat pouze jeden kroužek? Jaký a jak jim mám vysvětlit, že na víc kroužků nemohou chodit? Na všechny chodí moc rádi. Každý kroužek jim dává něco jiného.

Pokud skončí s plaváním - mám s nimi dojíždět do Liberce na drahé kurzy? Kde na to máme vzít čas a peníze? S florbalem - co milují, kde se učí spolupráci s kamarády? Turistický - kam se děti dostanou, když jsou jejich rodiče věčně v práci. Je smutné, že většina dětí nezná ani okolí svého města...

Ceny kroužků si mohla dosud díky DDM dovolit většina rodičů a tak by to také mělo být. Nemůžeme děti dovážet 30km do Liberce nebo i do Frýdlantu, čekat na ně než kroužek skončí a odvézt zpět (při dnešních cenách PHM a kvality spojů veřejné dopravy).

Stát opravdu chce, aby se děti flákaly venku po ulicích v partičkách, které fetují a dělají výtržnosti? Ke komu jinému se přidají? Děti si samy nezorganizují výlet, děti si nezaplatí halu, aby mohly hrát florbal, nemohou jít samy do bazénu plavat....

Proč jim bereme něco, co tu máme? Co je baví?

Je mi líto, že stát podporuje všechno možné, jen ne to důležité jako jsou děti - rodiny.

Jako vedoucí kroužku vidím, jak to ty děti potřebují. Potřebují mít pravidelnost, potřebují, aby se jim někdo opravdu věnoval, naslouchal jejich problémům, potřebují někoho, na koho se mohou obrátit, potřebují mít kam jít odpoledne, když to doma není zrovna v pohodě. Potřebují se scházet s kamarády...

V dnešní době nejsou na ulici skoro žádné děti. Všichni sedí u PC, mobilů, aj.

Dítě, které by si rádo hrálo venku vlastně ani nemá s kým, takže mu nezbude nic jiného než jít také k TV, PC nebo mobilu.

Nechci mít děti, co vyrůstají na mobilu nebo PC. Chci, aby měly možnost chodit, na jaký kroužek chtějí. Ať sportují, poznávají okolí, učí se malovat nebo vyrábět různé věci.

Ať mají možnost odjet na tábor, který mají rádi. Proč se dobré věci ruší? :-(

Držím palce nejen DDM Roroš, ale hlavně dětem tady na Frýdlantsku, které ho navštěvují.

Musíme věřit, že vše dobře dopadne. Petra

8. Nesouhlas se záměry MŠMT

Vážená paní ředitelko,

s obavami sleduji již několikáté „hrátky“ MŠMT s cílem opět zrušit něco, co po desetiletí mládeži sloužilo (byl jsem přímým svědkem zrušení Školského ústavu umělecké výroby, který byl založen za Rakouska-Uherska a nepřetržitě, až do roku 1995, vychovával a vyučoval mládež v pohraničních městech Čech a Moravy; vyučoval tradiční textilní techniky, vychovával k úctě k řemeslům, k trpělivosti, k týmové spolupráci; žáci, kterých bylo v roce zrušení téměř 2 000, nemuseli platit žádné školné). Důvodem omezování výchovné a odborné zájmové činnosti domů dětí a mládeže (v Novém Městě p. Sm. ROROŠ) mají být opět peníze. Je až zábavné slýchat každého nového ministra školství, jakou prioritou vlády je „vzdělanostní společnost“, do které se ale zřejmě mladá generace nepočítá.

Je trapné srovnávat rady odborníků na prevenci závislosti na počítačových hrách a na návykových látkách, jak se s těmito jevy vypořádat, s každoročními nabídkami DDM, které jsou schopny nahradit nedostatečný počet hodin výuky „výchov“ (hudební, výtvarné, tělesné, dramatické...) v základních školách. Jen je třeba získat další odborné lektory těchto volnočasových činností. Na pedagogických fakultách jsou studijní obory přímo na takovou práci zaměřené.

Byl jsem před mnoha roky jedním z lektorů zájmové činnosti dětí v Novém Městě pod Smrkem a v letních táborech u Jindřichovic.

Vznikající DDM jsem bral jako samozřejmost v civilizované zemi a zvláště v menším pohraničním městě se značnou mírou nezaměstnanosti, kde není možné počítat s větší finanční podporou rodičů. Všem občanům je jasné, že výchova dětí nekončí v poledne s koncem vyučování ve škole.

Přeji Vám, vážená paní ředitelko, abyste společně s pedagogy stejně ohrožených DDM dokázala přivést úředníky a ministra MŠMT k rozumu.

doc. Vlastimil Vodák, akad. mal.

7. Dobrý den,

dočetla jsem se, že by se v Novém Městě pod Smrkem mohli zrušit kroužky v DDM. Ráda bych napsala pár věcí, co mi za mého mladí domeček dal. Kroužky mi dali zodpovědnost, řád a krásné vzpomínky na dětství.

V čem zodpovědnost? Každý rok jsme jezdili na konci školního roku do Liberce předvést vystoupení, které jsme celý rok nacvičovali pak také rodičům v Novém Městě pod Smrkem a tak jsem věděla, že pokud chci něco ukázat, tak musím chodit na kroužek a pokud nechci i kazit svým spolužákům představení, tak musím chodit pravidelně.

V čem řad? To souvisí také se zodpovědnosti. Ale každý daný den v týdnu a ve stejnou hodinu jsem musela být v tělocvičně. Dnes, když už jsem starší, tak si uvědomují, jak to bylo důležité i pro mé rodiče, že když oba chodili do práce, tak věděli, že je o jejich dítě postaráno.

Vzpomínky? Ty mám ty nejkrásnější, co mužů mít. Každý rok ke konci školního roku jsme jezdili do Jindřichovic pod Smrkem na takzvanou Základnu, kde jsme spali v chatkách, měli jsme stezku odvahy, diskotéka a krásný táborový oheň. Také jsme jezdili na výměnné pobyty do Německa. Při psaní tohoto e-mailu se mi vše vrací a je spousta vzpomínek, o kterých zde mohla psát. Ale co mi přijde nejdůležitější, s čím jsem se nikdy nesetkala, a to jen díky DDM, jsou drogy. O tuto zkušenost jsem byla ochuzena, ale díky Bohu.  

Také mi domeček umožnil dostat diplom z programu Edie, který nám byl předán na britské ambasádě. V té době mi bylo 14 let a byla jsem hrozně šťastná a na sebe pyšná. Doufám, že dnešní vláda si uvědomí, jak je důležité mít kroužky v malých vesnicích či městech, kde rodiče dojíždí do práce i 40km každý den a bohužel nemůžou se věnovat tolik dětem.

Dnešní děti nejsou moc kreativní a je to bohužel i tím, že dnešní doba tomu přispívá. Myslím si, že je mnohem efektivnější, aby děti chodily do kroužku a ne seděly doma u TV, PC či u telefonu. Doufám, že se celá situace nějak vyřeší ku prospěchu děti a abychom nepřišli o domeček.

S pozdravem hezkého dne Lucie Halász Barešová

6.Důležitost DDM v NMpS          

Zásadně nesouhlasím s návrhem vlády a mám starost o budoucnost DDM v našem městě. Jako malá jsem navštěvovala hned několik kroužků, ať už basketbal, volejbal nebo výtvarnou dílnu. Basketbal navštěvuji dodnes a jsem ráda, že si mohu alespoň jednou do týdne oddychnout od běžných pracovních i domácích povinností. Moje děti budou od září také navštěvovat zájmové kroužky, tak doufám, že jim to bude umožněno co nejdéle.

Činnost DDM považuji za velmi přínosnou pro trávení volného času našich dětí, všichni dobře víme, jak snadno dnes děti sklouzávají k elektronice a také nemluvím o potřebě, se hýbat. Ve svém okolí vidím, že s obezitou často bojují už menší děti. Přeji vám a i nám všem, aby zvítězil zdravý selský rozum a my mohli i nadále využívat vašich skvělých kroužků.

S pozdravem Zuzana Svobodová

5. Dobrý den, ráda bych se také vyjádřila k nesmyslné vyhlášce našeho vydařeného ministerstva.

My máme opravdu solidární poslance a ministry. Finančně pomáháme znevýhodněným občanům, pomáháme uprchlíkům, vkládá se do nich spoustu peněz a jiných materiálních podpor. Ale jak by se mělo myslet na naše vlastní děti, to je něco jiného. Samozřejmě, musíme si odtrhnout „od našich úst, aby bylo pro cizí“!!!

Já sama jsem kdysi v DDM ROROŠ pracovala v začátcích a nyní mi tento DDM v posledních 4 letech velice pomáhal. Mám dva chlapce, se kterými jsem chtěla podnikat nějaké vyžití s jinými dětmi.

Bohužel v našem „velkém Frýdlantu“ jsem neměla možnost děti přihlásit, protože ještě nechodily do školy. Nabízí se tu pouze jeden kroužek pro tuto věkovou kategorii (předškolní děti), tzv. Cvičení s dětmi, které je maximálně chaotické, žádný řád a vedení.

Proto jsme pravidelně celé 4 roky jezdili do Nového Města pod Smrkem, kde se dětem věnovali, a děti byly nadšené. Letos narážím opět na problém. Chlapci rádi hrají florbal, či by se rádi naučili lézt po stěně, ale bohužel ve Frýdlantu je florbal až od 4.třidy a horolezectví vůbec. No, ale je tu jedna záchrana. DDM ROROS!!!. Je to pro mě náročné rozvážet děti do jiného města, ale ráda to pro ně udělám, protože své děti chci dál rozvíjet a učit se novým věcem. Hlavně aby jen neseděly u televize či počítači. Toto jsem nikdy nepodporovala.

Ale můžeme to vzít i z jiného úhlu. Jak je vidno, touto vyhláškou se podporují hlavně větší města, a co ti lidé z malého města? Ti, kteří rozhodně v této finanční krizi určitě nebudou mít dostatek financí, aby své děti vozili do jiného města. Takže je nikam nebudou vozit. Děti budou bezprizorní a hádejte, co se bude dít? Během 2-3 let se začne řešit zvyšující se dětská kriminalita. A začnou se plýtvat peníze za nesmyslné studie, proč tomu tak je.

Také věčně všude slyšíme, že děti jsou v posledních letech málo aktivní, sedí pouze na PC (a Covid tomu jenom pomohl). A místo toho, aby byly děti dále podporované k pohybu, zavřete jim jakékoliv možnosti, ale odnesou to samozřejmě pouze děti z malého města.

Velice děkuji všem ministrům a poslancům, kteří toto vymysleli! Je opravdu vidět, že umí vše promyslet, než něco odsouhlasí. Patrioti vymřeli, hlavně si udělat dobré okénko v televizi!!! Honem utíkejte pomoci dalším přistěhovalcům a nezapomeňte si udělat mediální reklamu!!!!

Jana, Frýdlant

4. Milý domečku, milá Ivono,

ráda bych se rovněž vyjádřila k současné situaci a vyslovila podporu činnostem, kterými se snažíte změnit něco, co zcela zásadně ovlivňuje fungování našeho Domečku. Středisko volného času "ROROŠ" neboli právě Domeček, jak mu všichni již mnoho let říkáme, jsem navštěvovala celých 10 let! Mé zaměření nikdy nebylo jednostranné, a proto jsem pravidelně docházela do výtvarné dílny, na basketbal či na sportovní hry. O letních prázdninách jsem s Domečkem jezdila na tábory a v době Velikonoc, Vánoc či podzimních prázdnin jsem s nadšením navštěvovala tematické tvořivé dílny.

A co bylo na tom všem nejlepší? Právě různorodost jednotlivých činností. Po deseti letech, co mi domeček poskytoval podporu, zázemí, možnost se rozvíjet jak umělecky, tak lidsky, jsem odcházela jako člověk, který namaluje či nakreslí obraz, k tvorbě si umí poradit s využitím prakticky jakéhokoliv materiálu, ale nerozhází ho ani letící míč či nějaká pohybová aktivita.

A to je právě ono, co v současné vyhlášce Ministerstva školství smysl nedává. Opravdu je v našem zájmu vychovávat pouze jednostranně zaměřené jedince? Chceme, aby se dítě v 6-ti letech rozhodlo, jakým směrem se vydá? Chceme, aby méně času děti trávily smysluplnou činností a více ho věnovaly sociálním sítím, počítačovým hrám a dalším činnostem, od kterých se je snažíme co nejvíce chránit?

Věřím, že tato vyhláška je pouze nedomyšlenou snahou o změnu a právě iniciativou samotných volnočasových center dojde k její úpravě!

Hodně energie a hlavně výdrž do následujících měsíců milý Domečku! Jak uvedl pan Dostalík, rozum je přeci na Vaší straně!!

S úctou  Mgr. Radka Osterová

3. Reakce na vyhlášku

   Vážená paní Špálová,

na začátek se omlouvám za časovou prodlevu s odpovědí, doufám, že mi to odpustíte.

Na začátek musím říct, jak Vy a celý Domeček bojujete za stávající poměry, že je za co bojovat.

   Je to pár let, co jsem si z Domečku odnesla poslední osvědčení z Výtvarky. Výtvarka, neboli výtvarná dílna, byl kroužek, který jsem v DDM navštěvovala nejdéle a také s největší radostí. Ačkoliv jsem se vždy více věnovala hudbě, jsem vděčná za to rozšíření schopností a mozkových hemisfér, které mi Výtvarka dala. I dnes z těchto zkušeností čerpám, když například balím dárky, vyrábím svatební gratulace nebo po nocích lepím lustr ze zbytkového materiálu, a špejlí. Onu schopnost praktického využití starého kartonu, kterou se člověk v mládí naučil, ve stáří jako když najde.

   Nenavštěvovala jsem pouze výtvarnou dílnu. Chodila jsem také na lezení. Tam jsem se naučila jistit, slanit a cvakat a také zjistila, jaký je můj nejoblíbenější sport. Skalnímu lezení se s většími či menšími přestávkami věnuji doteď, a je to právě díky Domečku, jinak bych to kouzlo nejspíš nepoznala.

   Další věcí, kterou jsem měla díky Domečku šanci poznat, bylo natáčení filmů, které jsme s přáteli pod záštitou domečku organizovali třikrát. Není to žádný Hollywood, ale mohla jsem díky tomu objevit svůj exhibicionismus, který se mi v nynějším životě, při studiu nebo učících brigádách většinou hodí.

   To, čeho si na navštěvování SVČ ROROŠ považuji nejvíce, jsou však přátelství, která jsem měla šanci při různorodých činnostech vybudovat a napříč kroužky upevňovat. Tato přátelství jsou silná, dlouhodobá a v jednom případě i mezinárodní.

   Bylo by opravdu na škodu, kdyby nová vyhláška zapříčinila to, že by se nové generace nemohly rozvíjet interdisciplinárně v různorodých skupinách. V tom je podle mě síla volnočasového vzdělávání.

Přeji Vám mnoho štěstí.

S pozdravem Anna Woideová

2. Poděkování

Chtěla bych tímto velmi poděkovat domečku za krásně prožité dětství. Byly to velmi příjemně strávené chvíle, na které moc ráda vzpomínám. Kroužek výtvarka mě pomohl se dostat na soukromou uměleckou školu, bez pomoci domečku bych se tam nikdy nedostala. Moc děkuji a doufám, že ve vaší skvělé práci budete mít možnost pokračovat i nadále.

Martina Dobiášová

1. Nerušte DDM

DDM mi dalo hodně. Jako malá jsem tam chodila na několik kroužku. Můj syn tam byl i na táboře a moc se mu to líbilo. A chceme dál pokračovat i s ostatními dětmi.

Jaroslava Šebková